Hrad Rožmberk

"Málo jest v Čechách hradů, kteří se Rožmberku krásnou svou polohou a starověkým rázem svým vyrovnají, jest tato kolébka rodu mocného, který po králi první v zemi místo míval, pravým obrazem staročeského mohutného hradu". - August Sedláček, historik, 1884

Státní hrad Rožmberk patří k nejstarším, nejvýznamnějším a nejromantičtějším památkám jižních Čech. Byl postaven na důležité obchodní stezce vedoucí z Čech vyšebrodským průsmykem bohatého horního Podunají. Tyčí se na protáhlém ostrohu ve stejnojmenném městě nad řekou Vltavou.  Hrad Rožmberk (původní německý název je - Rosenberg) byl založen ve 13. století Vokem I. z Rožmberka, synem Vítka z Prčice a zakladatelem mocného rodu Rožmberků. Původně šlo o komplex dvou hradů - Horního a Dolního Rožmberka. Z Horního hradu se dochovala pouze věž Jakobínka, která prošla unikátní rekonstrukcí a dnes slouží jako vyhlídka (na její vrchol vede necelých 200 schodů).  Odtud se pak můžete kochat nádherným výhledem nejen na hrad Rožmberk, ale i jeho okolí. Dolní hrad získal svou romantickou podobu v 19. století díky rodu Buquoyů, kteří zde vybudovali jedno z prvních muzeí v Čechách. Dnes interiér muzea doplňují cenné sbírky obrazů, zbraní, nábytku, porcelánu a skla. Na hradě můžete zavítat také do Katovny, kde probíhají ukázky tortury.  V Rožmberské síni se nachází portrét Bílé paní Perchty z Rožmberka, která se zde podle pověsti zjevuje.

Perchta z Rožmberka - Odsouzena k věčnému bloudění...

Mezi nejpopulárnější strašidla na českých hradech a zámcích patří Bílá paní. Nejznámější je ta rožmberská, jež se zjevuje na rozličných šlechtických sídlech jižních Čech (Český Krumlov, Telč či Jindřichův Hradec). Perchta byla dcerou Oldřicha II. z Rožmberka a Kateřiny z Vartemberka.  Proti své vůli byla v roce 1449 provdána za Jana z Lichtenštejna. Tímto manželstvím velmi trpěla a strádala, neboť její manžel ji psychicky i fyzicky týral a trýznil, o čemž se dozvídáme z její četné soukromé korespondence. Roku 1473 ji zastihla zpráva, pro ni nadmíru radostná - dozvěděla se totiž, že její muž Jan z Lichtenštejna  ve Vídni zemřel. Životní trápení jí definitivně skončilo. Jen škoda, že se z této vytoužené svobody nemohla radovat déle. Zesnula totiž již 3 roky po Janovi z Lichtenštejna, 2. května 1476, ve věku 47 let. Její ostatky nespočinuly v milovaných jižních Čechách, jak by si bezpochyby přála, ale v rodinné hrobce Lichtenštejnů ve Vídni. 

Poslední případ zjevení Bílé paní Perchty z Rožmberka je zaznamenán roku 1996 a znovu se odehrál v kolébce Perchtina rodu na hradě Rožmberk. Celý hrad procházel rozsáhlou opravou a dlouho byl obestavěn zednickým lešením. V pokoji v prvním patře zrovna pracoval lakýrník, když spatřil venku za oknem pomalu procházet ženskou postavu v bílém závoji. Zpočátku si pomyslel, že se někdo prochází po lešení. Po chvilce si však s hrůzou uvědomil, že lešení je z této zdi dávno sundáno. Přiběhl proto vyděšeně k oknu, ale Bílá paní, aniž by mu věnovala jakoukoliv pozornost, zvolna  se rozplynula.